SDH Kostelec nad Labem

aneb stránky ze života Kosteleckých "dobráků"

 

Ze života sboru

 něco o nás

Z historie kosteleckých hasičů


Jak došlo k založení Dobrovolného hasičského sboru
v Kostelci nad Labem

 

     V době před více než sto třiceti lety byla ve městě pociťována potřeba, aby město mělo svůj požární sbor. Proto tehdejší městské zastupitelstvo ve své schůzi, konané dne 14. června 1875 se rozhodlo založit Dobrovolný hasičský sbor.

     K tomu účelu sepsal tehdejší starosta města Jan Kujal výzvu k občanům města, ve které vysvětlil účel, význam a naléhavou potřebu založit zmíněný sbor. Podle této výzvy měl mít sbor tři odbory.

V prvním, který měl mít tři oddělení a to:

  1. oddělení k hašení požáru, k ochraně lidských životů, k práci se stříkačkami a hadicemi,
  2. oddělení k nalévání a dodávání vody. Do tohoto oddělení měli být přijímáni tělesně schopní lidé, protože dodávka vody byla velice těžkou prací,
  3. do oddělení k vynášení a ochraně nábytku měli se přihlásit spolehliví občané.
V druhém odboru měli být přispívající členové.
Ve třetím odboru měli být zakládající členové, tj. lidé, kteří přispěli penězi k zakoupení strojů, hadic a dalšího zařízení.

     První schůze nového Dobrovolného hasičského sboru se konala dne 28. července 1878 v sále hostinského Fr. Janatky. Tuto schůzi zahájil starosta města Jan Kujal proslovem o potřebách založení sboru a vybídl přítomné občany ke vstupu do sboru. Návrhu p. Václava Klášterského bylo zavedeno komité, které mělo za úkol navštívit každý dům ve městě a tam nejen provádět nábor do sboru, ale provésti i subskripci peněz na zakoupení potřebných strojů a zařízení.

     Výsledek byl nad očekávání skvělý. Do sboru se přihlásilo 130 členů a subskripce vynesla 900 zlatých. Této úspěšné subskripce se zúčastnilo město Kostelec nad Labem částkou 200 zlatých, obce Jiřice a Mratín částkami 50 zlatých, pan Josef Karásek, majitel mlýna částkou 100 zlatých a dalších 77 občanů částkami od 50 do 20 zlatých.

     Ihned po skončení subskripce byla svolána první mimořádná valná hromada na dne 15. srpna 1878, ve které byla provedena volba prvního správního výboru. Za prvního předsedu byl zvolen p. Václav Klášterský, za místopředsedu p. Josef Karásek a do výboru Jan Kujal, Alois Loida, Norbert Meninger, Jaroslav Klášterský, Jan Níček, Vilém Jermář a dva náhradníci.

     Prvním velitelem sboru byl zvolen p. Josef Urban.

     První výborová schůze konána dne 30. srpna 1878, v níž byli zvoleni další funkcionáři výboru pokladníkem Jaroslav Klášterský, jednatelem Vilém Jermář. Cvičištěm sboru určeno nádvoří radnice. Za prvního a prozatímního cvičitele byl zvolen mlynářský dělník František Jílovský, který podle zápisu v kronice sboru „s hasičstvím byl poněkud obeznámen" a to na dobu, dokud se nezaopatří řádný a osvědčený cvičitel. Současně byli zakoupením zařízení pověřeni p. Jan Kujal, Josef Urban a Vilém Jermář.

     V kronice se dále píše: „sbor na své riziko zakoupil výzbroj a oděv pro 37 mužů, 10 žebříků, 2 střechové háky, lešení na cvičení v lezení, zachraňovací plachtu, háky, vidle, lopaty, motyky a jiné ještě nářadí a drobnosti za úhrnem 718,08 zlatých. Od obce dostal zapůjčenou 1 čtyřkolovou stříkačku, 1 dvoukolovou káru na rekvizity, 2 velké a 2 malé voznice, tři stavěcí žebříky a zásobu hadic a košíků. Když vycvičil p. Jílovský mužstvo v začátcích, byl povolán cvičitel z Mladé Boleslavi p. Karel Havránek s platem 4 zlaté denně a bytem.

     Sbor se vyvíjel nad očekávání dobře. Všichni se snažili a dbali na rozkvět sboru. Činní členové navštěvovali pravidelně cvičení a snažili se jeden druhého překonat a vyniknout. Nečinní členové i občanstvo všemožně podporovalo činné členy, výbor se pak snažil, aby sboru nic nescházelo.

     Na výborové schůzi, konané na sklonku r. 1878 byl založen zvláštní fond, pro podporu členů, kteří byli zraněni při výkonu hasičské činnosti. Otázkou zůstalo, kde na tento fond opatřit peníze. Sborová pokladna zela po všech počátečních výdajích prázdnotou. Proto bylo rozhodnuto uspořádat velký ples, který vzhledem k velké výpravě sálu vynesl pouze 20 zlatých, 11 krejcarů.

     Dne 2. června 1879 se konala první řádná Valná hromada, při níž byl zvolen řádný výbor, do kterého s malými změnami byli opět zvoleni stejní funkcionáři, jako při volbě v mimořádné valné hromadě. Na této schůzi došlo k prvním neshodám ve sboru proto, že cukrovarští úředníci prosadili zvolení tehdejšího majitele cukrovaru Blocha protektorem sboru. Jelikož p. Bloch si nezískal žádné zásluhy o sbor, nebyla vynucená volba p. Blocha vhod mnohým členům. Vytvořily se ve sboru dvě strany: tzv. městská a cukrovarská, třenice mezi těmito skupinami nic dobrého sboru nepřinesly.

     První veřejné cvičení bylo uspořádáno v září 1879 za účasti městského zastupitelstva a okolních hasičských sborů.

     První požár, jehož se sbor zúčastnil, v Kozlích, kde hořely čtyři usedlosti včetně hospodářských budov. Zásah našeho sboru byl velmi úspěšný, což bylo všemi přítomnými kladně kvitováno. Velmi zajímavou skutečností byla ta, že kostelecký sbor byl u požářiště dříve, než místní obyvatelstvo, které bylo většinou zaměstnáno polní prací. Další zajímavou skutečností byl značný nezájem místního obyvatelstva o pomoc při dodávce vody.

     Druhý velký požár, při kterém kostelecký sbor prokázal dobrou připravenost a velkou snahu pomoci, byl požár v mratínském cukrovaru. Tovární objekty sice shořely do základu, ale kosteleckému sboru byla přiznána rozhodující zásluha o zachránění obytných budov a skladiště s uloženým cukrem. Tehdejší majitelka cukrovaru hraběnka Kosticová darovala sboru 100 zlatých a pojišťovna „Dunaj" také 100 zlatých, které měli být rozděleny mezi zasahující členy sboru.

„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde